Nekrolog

Chodbou plouží se stíny,
kachličky bílé svítí tmou,
včera´s byl živý, teď už jsi jiný,
už to máš, chlapče, za sebou.

Na káru naložej, přikryjí tělo,
na palec cedulku s číslicí,
myšlenky žádné už netrápí čelo,
zavřou se dveře za márnicí.

Ref.:
Dneska v noci tvrdě spíš,
bolest, zimu necítíš,
zítra potom ve spalovně,
tvoje tvář se šklebí z ohně.
Nech to plavat, už je ámen,
oheň setřel s víček pel,
tvoje tělo stráví plamen,
skončíš v urně na popel!

Na stole v pitevně vyndaj Ti vnitřnosti,
bejt živej, tak umřeš smíchy
z pohledu na játra, plíce a na kosti
a zbytky mozku a míchy,

Koule ti uříznou zajisté taky,
nebudeš už děvky fakovat,
do rakve strčej, jakýpak saky,
nezbývá, než tě jen pochovat.

Ref.:
Dneska v noci tvrdě spíš,
bolest, zimu necítíš,
zítra potom ve spalovně,
tvoje tvář se šklebí z ohně.
Nech to plavat, už je ámen,
oheň setřel s víček pel,
tvoje tělo stráví plamen,
skončíš v urně na popel.

Smuteční obřad, nechutná fraška,
truchlící manželka s dcerou,
milenky, známí i nevlastní bráška,
za týden už na tě serou.

Nakonec napospas plamenům dají
zbytky tvé na popel očesat,
spočineš navěky v urnovém háji,
v řadě B 450.

Ref.:
Dneska v noci tvrdě spíš,
bolest, zimu necítíš,
zítra potom ve spalovně,
tvoje tvář se šklebí z ohně.

Tvoje tvář se šklebí Z OHNĚ!!!

O TEXTU

Nekrolog – část trilogie o smrti, která pojednává o čase mezi úmrtím a pohřbem. Lehce morbidní, některé pasáže možná i víc a hlavně je to pojednání o tom co se děje s tělem než navěky spočine…

 

Download

 

Related Posts